Z Barcelony jedeme do Marseille. Je to 540km daleko a jelikož se opět chceme vyhnout placeným úsekům, tak nám to zabere něco přes 9 hodin. Cesta je to dlouhá, ale v řízení se střídáme a tak to docela útíká. Kolem půlnoci jsme 20km od Marseille a hledáme kde dnes přespíme. Na první dobrou odbočku trefujeme vyvýšené místo na kraji lesíka. Člověk se hned cití bezpečněji, když spí o něco výše než třeba, když leží vedle auta. Stavíme dokonce i stan. Ráno snídáme paštiky a jelikož je nedaleko dálnice, tak všichni tři koukáme a hledáme MINI. Po snídani jedeme do centra Marseille. Poctivě jsme se na toto město připravili. Cestou z Paříže jsme shlédli všechny díly TAXI.
Z dálky vidíme nějaký kostelík na kopci, ze kterého by mohl být pěkný výhled. Jedeme tam. Překvapuje mě, že se s autem může jet prakticky až ke vchodu a tam bezplatně zaparkovat. Výhled pěkný, a protože mi to nedá, tak vytahuji dron. Za kostelíkem je další prázdné parkoviště. Tam by to šlo. Příprava zabere nějaký čas, během něhož sem přijde pár lidí, ale nikdo není moc překvapený. Startuji vrtule a když už chci páčkami na ovladači vzlétnout, tak kě mně beží dva pikolíci z ostrahy. Prý to mám hned vypnout, že tam není možné létat, jelikož se jedná o soukromý pozemek a potřebuji jejich svolení. Zavolají mi jejich vrchního pikolíka, který mi nejspíš to povolení dá, ale musí o tom vědět. Do minuty přichází jejích vrchní pikolík ostrahy a oznamuje mi, že létání s dronem je ve Francii zakázané (což jsem věděl, jen jsem netušil, že to budou tak řešit, když nejde o komerční létání). Tak vše zase balím a jedeme pryč. Další zastávka: SAINT-TROPEZ!!!
SAINT-TROPEZ!
Do této známe rybářské vesničky příjíždíme kolem 18 hodiny. Musíme stopnout hru MINI, protože jich je tu tolik, že bychom nedělali nic jiného než hlásili MINI! Narychlo projíždíme centrem a míříme na pláž za Saint-Tropez. Plage de Pampelonne, známá spíše podle klubu NIKKI BEACH, který je kousek od této pláže. Pláž je NÁDHERNÁ. Krásný písek, čisté, průzračné moře a jelikož je už po prázdninové sezóně, tak je tu minimum lidí a pláž máme prakticky pro sebe! Po vydovádění ve vodě jedeme ještě zpět do centra Saint-Tropez. Procházíme menším přístavem, kde jsou zaparkované ty nejluxusnější lodě. Loď, která nemá alespon tři podlaží, by jste zde hledali marně. Je to takové menší Monaco. Kolem zaparkovaných lodí je jedna luxusní restaurace vedle druhé. Přicházíme do historické části města. Středem tohoto místa je parčík, kde místní senioři hrajou petanque. Na to, že je už 22 hodin, tak je tu asi 10 skupin lidí co se baví touto hrou. Park je skvěle osvětlený, takže vám ani nepříjde, že už je dávno tma. Chtěli jsme zde nakoupit pohledy, ale nejsou nic moc. Jen jeden jediný je pěkný a tak to bude taková limitovka pro jednu osobu…
Jedeme zpět na pláž, kde už je jen pár aut. Ukládáme se přímo na písečné pláži. Kousek od nás opět sedí rybář, ale je v pohodě. Být to v Nizozemsku, tak už nám u hlav stojí policajti. Ale takhle můžeme v klidu spát až do rána. Jen kolem 8 musíme vypadnout kvůli čištění pláže a taky se bude zpoplatňovat parkoviště. Saint-Tropez na mě udělalo opravdu dobrý dojem. Težko se mi toto místo opouští! Tohle bude jedna z destinací, kam se určitě jednou vrátím. No nic, další je Monaco!
MONACO!
Od tohoto státo-města mám velké očekávání. Příjíždíme sem v asi nehorší možný čas. V 11 hodin. Každý přejíždí někam na oběd. Ikdyž by stačilo přejít, protože Monaco opravdu není moc velké. Ale každý chce ukázat svojí káru. Cíl je jasný. Nejprve si projet trasu Formule 1. Ada tu už byl a tak ví kudy vede. Prvně nanečisto a pak na „čas“. Hlídám si soupeře v zrcátku, kolem casina to beru jako profík po vnitřní straně, v tunelu sice nejedu 330km/h (možná tak 33), ale ve finále si myslím, že mám docela slušnej čas. Ok, tak to by bylo. Teď to horší. Kde zaparkovat. Projíždíme celé Monaco. Zní to hustě, CELÉ MONACO, ale nezabírá nám to víc jak 20 minut.
Zajíždíme do různých uliček a pořád nic. Následuju stříbrný mercedes, který do jedné uličky zajíždí. Má monackou značku, ten určitě bude vědět kde zaparkovat. Po chvilce strávené v této uličce se mi něco nezdá. Nevypadá to úpně na normální silnici. Spíš takovej chodník. Chodník, který je po obou stranách lemovaný restauracemi. I lidi na nás tak divně koukají. Na konci této celkem dlouhé uličky se mercedes dává doleva, ale já jedu rovně s vidinou volného parkovacího místa. Po chvilce musím zastavit kvůli překážce. Ze země tryská vodní fontána. Tak tady to nepůjde. Ale můžeme si umýt podvozek. Krkolomně se otáčím a jedu zpět do míst, kde odbočil stříbrný mercedes. Ani tam nezajíždím, protože vidím, že je tam zavřená brána. Ok, tak tedy zpět nahoru, odkud jsme přijeli. Zase ty pohledy od lidí obědvající jídlo nejmíň za 400 euro, ale whatever. POLAND! Když dojíždíme k místu, které nás mělo vysvobodit, tak vidím, že je tam taky brána. Poprvé jsem si ji nevšimnul, ale fakt tady je. Do háje! Na rohu je nějaký hotel a před ním stojí vrátný. S prosíkem na něj gestikuluju, jestli by mi tu bránu mohl otevřít. Gestikuluje, že máme jet dolů. Zase dolů?! OMDZ. Dobrá tedy. Krkolomné otáčení number two! V tuto chvíli opravdu neoceňuji, že máme kombíka. Ale povedlo se. Jedeme dolů. Tváře u stolů restaurace už znám skoro nazpaměť. I co si zrovna dávají za jídlo. No nic. Pomaloučku, polehoučku jedeme k dolní bráně. Očekávám pikolíka, který mě začně hejtovat, že tam nemám co dělat. Žádnej pikolík. Jen jak se přiblížíme k bráně, tak se sama začne otevírat. Cože? Tak snadný?! No raději rychle pryč.
Parkujeme v přístavu, kde se uvolnilo jedno místo. Jdeme na zmrzlinu, kde nás paní zmrzlinářka málem obrala o 5 EURO!!! Být to nějaký monacký kníže, tak si toho ani nevšimne, ale pro čecha je to moc moc peněz, takže jsme se ozvali! Po zmrzlině kupujeme pohledy. Není jich málo a tak se rovnou dáváme do psaní. V tom nehorázném vedru je to docela výzva.
Hotovo! Stálo nás to jen hodinu času a tři propocená trika. Ale co bychom pro kamarády neudělali. Pohledy hážeme do schránky a odjíždíme do Itálie. Monaco mě moc nenadchlo. Možná kdybychom stihli princovu sbírku aut, tak by to bylo lepší, ale takhle nic moc. Saint-Tropez vede!
Pokračovat na EuroTrip #8 – OMDZ we have really big problem! BIG PROBLEM!
0 Zatím nikdo neprojevil zájem o další článek. Klikni na srdíčko a napíšu další jen kvůli tobě!1