EuroTrip #6 OMDZ we are in Barcelona – 6 minut čtení

Do Barcelony přijíždíme v sobotu večer. Už je tma a čeká nás težký úkol. Najít místo, kde přespíme. Podle Google maps vytipováváme oblasti, kde by to mohlo jít. První lokace je docela divoká. Podle mapy by to měla být velká zelená plocha. Když dorazíme na místo, tak zjišťujeme, že se sice jedná o velkou plochu, ale je totálně zarostlá jakousi 3m vysokou plodinou. Trošku se obávám, že kdybych začal volat POLICIE POLICIE, tak na nás vyběhne tisíc uprchlíků. Nicméně je tam místečko, kde by se dalo přespat. Ale klukům se moc nelíbí. V jedné části tohoto místěčka je kůže od hada, v druhé části zase noviny zakrývající cosi podezřelého. Asi tušíme co to je. Tak tady ne! Druhá lokace, opět zelená plocha, je přimo u pláže. Fíha, to vypadá fakt dobře. Je to kopeček s pěkně posekanou trávou, s výhledem na moře a Barcelonu. A když člověk zalehne úplně nahoře, tak o něm nikdo neví. Na vedlejší plaži jsou i sprchy! Toto je dokonalé! Jelikož je sobota večer, tak to na pláži slušně žije. Na parkovišti vytahujeme plynový vařič a vaříme polívku. Ikdyž, vaříme je trochu silný slovo. Prostě ohříváme vodu, nasypeme polívku z pytliku a degustujeme.

Po půlnoci si jdeme rozložit věci na kopeček. Při poslechu vln, jak naráží do skal pod námi, se mi usíná snadno. V 6 hodin ráno mě probouzí zvláštní náraz do karimatky a následuje zvuk vody. Sedám si a koukám, že pod mojí karimatkou vyskočil kolík na zavlažování trávy a začíná zavlažovat oblast, kde leží Filip zachlumlaný do svého spacáku. Jak jsem rozespalý, tak mi pořád nedochází co se děje. Říkám si, že to nemůže být pravda, že to je jen sen, a nevěřícně koukám na ten kolík jak nehorázným způsobem leje litry vody na Filipa. Ten se asi po minutě probouzí a jak si sedá, tak ho zavlažovač pere přimo do obličeje. Po jeho nadávkách jsem už plně vzhůru i já. Rychle vyskakujeme ze spacáků a přesouváme se o 3 metry vedle. Všichni tři stojíme na karimatkách a hodně se smějeme. No možná se směju jen já. Ale tomu se člověk němůže ubránit. Zkusíme ještě na chvilí usnout. Což se daří.Dokonce i Filipovi, ve svém mega promočeném spacáku. Zatím jsme zažili jen jedno pohodové probuzení za poslední týden, a to v Paříži. Jinak to byli policajti, slimáci nebo vodní sprcha.

Kolem 9 hodiny balíme naše „ložnice“ a konečně se jdeme koupat! Na toto jsem se tešil celé propršené Nizozemsko, Belgii a Francii. Moře má optimální teplotu a ještě jsou velké vlny, tak to s člověkem dobře hází. Blbneme na pláži asi 2 hodiny a po sprše vyrážíme do centra Barcelony. Nejprve na Nou Camp a pak k La Sagrada Familia. Stadion Barcelony se na první pohled nezdá tak velký, ale když stojíme přímo u něj, tak je obrovský. Chtěl jsem si zakopat s Messim, ale prej má zrovna rýmu. Tak třeba jindy u nás na spartaku v Třebíči.

La Sagrada Familia je chrám uprostřed Barcelony. Stavba začala v roce 1882 a stále ještě není dokončena. Oficiální dokončení je planované na rok 2026, což bude 100 výročí smrti architekta (Antonio Gaudí) této stavby. Chrám je obrovský a to ikdyž je jen ze 60% postavený. Na věžích jsou dva jeřáby potřebné pro práci. A nebýt infantilních barevných míčků v jakémsi kornoutu na věžičkách a různých barevných nápisů, tak by se jednalo o krásnou stavbu. Bohužel tyto „doplňky“ to celé kazí a katedrála vypadá hrozně kýčovitě! Zajimavostí je, že chrám patří jedné rodině a ne církvi nebo státu. Celá stavba je hrazena právě touto rodinou a z dobrovolných příspěvků.

Po chrámu míříme do baru, který nám doporučila naše kamarádka. Prý je trochu těžké ho najít, ale je to tam skvělé. No lítáme tady skoro půl hodiny a pořád ne a ne ho najít. Používáme Google maps, sygic, ale pořád nic. Ptám se týpku na lavičce a vůbec netuší, protože jsou to abstinenti. Dál se zkouším zeptat kuchaře, který si v uličce vychutnává přestávkové cigárko. Ví kde to je, ale bar je přes prázdniny zavřený! Otevírá za dva dny. Se smutkem odcházíme pryč.

Bereme koloběžky jedeme na vyhlášenou Barcelonskou pláž. Má to být jedna z nejkrásnějších pláží světa. To nedokážu posoudit, protože je tma, ale rozhodně to tady žije. Projíždíme kolem stánkú s kořením, klobáskami, ovocem a dalšíma věcma. Vidíme týpka, jak utíká kolem jednoho stánku. Zavadil o nohu stanu a shodil ledovou tříšť, která se tam prodává. Běží dál a za ním sprintuje namakanej černoch a ještě nějaká ženská (ta už nesprintuje, spíš pomalu jde a nadává). Týpek zastavuje o tři stánky dál. Černoch na něj něco řvě, ale přerušuje ho španělská kyprá žena s kolečkovými bruslemi v ruce. Ta na něj totiž řve ještě víc než černoch a po chvilce začne týpka mlátit těmi kolečkovými bruslemi. Dav lidi se rychle shromážďuje kolem této trojice. Kolem projiždí modře blikájící zásahové vozidlo. Skoro to vypadá na nějaké komando. Velká černá dodávka, na první pohled snad pancéřová. Všichni na ně začínájí mávat a tak zastavuje. Z auta vyskakuje 9 elitních policistů. Každý v ruce samopal a začínají řešit tuto potyčku. Nevíme o co přesně šlo, ale týpek z toho vyšel hodně krvavě.

Vracíme se k autu a zkoušíme najít další místo k přespání. Po chvilce to vzdáváme a jedeme zpět na naše místečko. Je příjemné teplo a tak ikdyž je po 23 hodině, tak se jdeme koupat do moře. Máme po večeři, koupání a teď jen vyřešit co s tím zavlažováním. Očividně je to automatické nastavení na určitou hodinu. Nabízí se, nastavit budík před 6 hodinu a přesunout se. Bohužel na kopečku je dalších 5 lidi a moc se jim nechce odejít. Filip se slovy, že už nechce zase zmoknout, bere spacák, karimatku a jde zalehnout pod kopeček, kde je mini pláž v roklince skal. Nedlouho po něm, tam jdeme taky. Sice 10 metrů od nás někdo rybaří, ale to je fuk. Párkrát za noc se probouzím a koukám , jestli tam ještě rybář je. Vytrvalec. Je tam skoro do 4 hodin do rána. Možná kolem nás prošlo pár lidí, ale jinak spaní pohodové. Po dlouhé době . . .

Průběžné výsledky MINI soutěže: Roman 210, Ada 160, Filip 141

Pokračovat na EuroTrip #7 – OMDZ we are in Marseille, Saint-Tropez and Monaco

UPDATE: Vyrážíme do Marseille!

UPDATE2: Po přejezdu hranic narážíme ve francouzském městě na obrovský outletový obchod. Jdeme do potravin jen pro pečivo, ale jak už to bývá zvykem, zase se to lehce zvrhne. Jsou tady stovky lahví alkoholu. Ale spíše se jedná o fake značky. Podobná etiketa, ale jiný název. Nakonec si kupujeme jednu Marabú (Malibu) a jedeme dál…

UPDATE3: 30km od Marseille jsme našli fešné místo na spaní. sice trochu hluk od dálnice, ale je to v lesíku. V dálce problikávájí blesky a tak se dáváme do stavění stanu.

UPDATE4: ANO!!! Další ráno bez policie nebo dalších překvapení 🙂 Už začínáme pomalu být experti na to, kde si lehnout.

UPDATE5: Projíždíme Marseille a za mě teda nic moc…Chtěl jsem si na kopečku natočit záběry z dronu, ale když už jsem chtěl vyletět, tak přiběhla ochranka a mile mi řekla, že tam nesmím lítat. Ale že se zeptají spravce jestli mi to dovolí. Ten přišel po chvilce a oznámil mi, že je lítání s dronem zákázané v celé Francii.  No tak to si moc nezalétám…

UPDATE6: Jedeme do Saint Tropez!