Prvni den v Budapesti nebyl vubec spatny. All you can eat, posilovna, sauna a Plzensky Prazdroj. Bude to dnes jeste lepsi?
Rano v klidecku vstavame okolo 9 hodiny. Mirime na snidani. Ja v pyzamu, Ada si ani nebere boty. Snidane lepsi prumer, ale diky vcerejsimu obzerstvi nemame ani moc hlad. Cekujeme fejsbucky, snapiky, instagramy a obecne ty internety. Pak konecne vyrazime poznat neco z te krasne Budapeste, jak nam vsichni rikali. Beru s sebou kvadrokopteru, abych natocil nejake zabery ze vzduchu.
Co vsechno znameho vidime, vam bohuzel nepovim, protoze to nevim. Proste tu most, tu hrad, tu velka socha, tu dalsi most. Vlastne vetsinu cesty po Budapesti travime zprovoznovanim kvadrokoptery a natacenim zaberu. Ikdyz je to divne, dostavuje se hlad a tak mirime do kebab bistra, kde zapasim s tortilou jak Putin s lednim medvedem. Akorat ja svuj boj celkem prohravam. Zlatej mekac a jejich okurka! „Cheese beru!“ rekla by Kaja.
Presun ala Kulovy blesk!
Po narocnem okruhu se dostavujeme zpet na hotel a je potreba vyresit spani na dnesni noc. Oteviram HotelTonight a vidim, ze puvodne vyhlidnuty hotel je v nabidce. Rychle bookuju a pak dochazi k akci Kulovy blesk! Kluci se stehuji ze sveho pokoje do naseho, my se balime a mirime do uplne jineho hotelu. Pri tomto presunu zjistuji, ze vetsina kramu je mych. Na recepci naseho noveho hotelu se ptam, zda je mozne si pozvat na pokoj dva kamarady, kteri jsou ubytovani v jinem hotelu. Typek na recepci trochu vahave, pri pohledu na mnozstvi nasich zavazadel, souhlasi. Wellness zona je otevrena pouze do 21:00. Mame jeste dost casu, tak beru kvadrokopteru a vyrazime natocit nejaka videa k rece. Budapest ma krasne mosty, ktere jsou v noci paradne nasvicene. Od hotelu k rece to trva trochu dele nez jsme mysleli. S kvadrokopterou ve vzduchu vyvolavame trochu povyk a az doma zjistuji, ze letani s dronem je v Budapesti uplne zakazane. Jdeme zpet na hotel a pri pohledu na hodiny zjistujeme, ze uz nam nezbyva moc casu, nez se wellness zavre. Kdyz pujdeme rychlejsi chuzi, tak bychom tam mohli stravit jeste slabou hodinku.
Mame ale mensi dilema. Potrebujeme tam propasovat Filipa a Davida, tedy ty, kteri nejsou v hotelu ubytovani. Plan je nasledujici. Mame dve karty, diky kterym funguje hotelovy vytah. Jdu tedy sam zjistit, jestli je na recepci stejny typek nebo doslo ke zmene smeny. Kdyz se druhe skupine neozvu, tak je vzduch cisty a muzou vyrazit chvili po me do hotelu s druhou kartou a predstirat, ze jsou normalne ubytovani v hotelu. Prichazim na recepci a vidim, ze je jina smena. Co nejrychleji se dostavam do pokoje, nahazuju plavky, beru rucnik, GoPro, telefon nechavam na posteli a mirim do suterenu, kde se nachazi wellness zona.
Wellness idiot roku!
Prada, nikdo tady neni. Prvni na rane je virivka. Mackam vsechny tlacitka na panelu. Zapinam uplne vsechno! Vireni, fontana, svetylka, jeste vic vireni a s GoPro v ruce do ni skacu trojityho axela. Uz se tak pekne virim, kdyz v tom jako bych citil chemii. Ale jako fakt hodne! Neco jako savo. Tady neni neco v poradku. Koukam kolem sebe a vidim na rohu virivky papir s nejakym textem, ktery jsem hned pri prichodu klasicky ignoroval. Za pomoci jednoho plaveckeho tempa preplavu virivku, abych si precetl co tam pisou. Na papire se nachazi text: „Dear customers, we are very sorry, but the whirlpool is under treatment. Thank you for understanding“.
Treatment, treatment. To je nejaky leceni. Co to je za blbost. Pockat! Zadny leceni, ale cisteni! A do haje… Jak jsem rychle do virivky skocil, tak jsem z ni jeste rychleji vystrelil. Rovnou do sprchy, kde vypotrebovavam veskere mydlo. Tak snad to bude dobre. Virivka teda nic. No tak zbyva sauna. Zaviram se na 10 minut do infrasauny. To taky nebyl dobry napad. I pres veskerou snahu umyt se, na me prece jenom cast chemie ulpela. Cela sauna smrdi jak vystrikana savem.
Po techto eskapadach si ale uvedomuju, ze uz je to dobrych 20 minut, co tady takhle „blbnu“ a kluci nikde. Za 5 minut prichazeji s vycitkama, ze jsem jim nenapsal. Blbe jsme se pochopili a celou dobu cekali az jim napisu, ze muzou dovnitr. Nooo nic. Ada zaleza do infrasauny a po 2 minutach krici: „Tady to nejak divne smrdi“. Hmm, vubec nevim cim to muze byt. S filipem jdeme do finske sauny, kde je asi 110 stupnu a vydrzet tam 10 minut je nerealne. Kolem 21:00 prichazi uklizec a my odchazime zpet na pokoj.
Mame jeste nekolik plechovek Plzni, ale jsou teple jako Golfsky proud. Vyhazujeme veci z minabaru a nahrazujeme je moravskyma zasobama. Konecne minibar podle meho gusta! Premyslim, ze nemam jeste zadny zaber na slow motion. Po chvilce premysleni me napada skvely zaber. Nastavuji kameru na 720p, 120 snimku za sekundu a jde se na to. Rozbiham se z chodby, vyskakuju do vysky minimalne 2,5 metru, alespon tak jsem to vnimal ja, a bokem dopadam do postele. KRUP! Ajeje… Filip vybuchuje smichy, Ada rika, ze to rikal a David okamzite analyzuje situaci. Neni to tak zle. Dve drevene sprusle vyskocily z rostu. Ale nasadit je zpet neni zadna legrace. Ikdyz Filip se porad smeje! Zkousim to ja, Ada, Filip a az David, v kombinaci vypoctu spravneho uhlu a sve silackosti, vraci sprusle zpet. Kluci se vraci na svuj hotel a my to taky pomalu balime.
Pokracovani priste…
0 Zatím nikdo neprojevil zájem o další článek. Klikni na srdíčko a napíšu další jen kvůli tobě!0